V pátek 1. 4. 2016 se Knoflíci vydali na výpravu do doby kamenné… Přesto, že si někteří mysleli, že je to Apríl, jsme se zdárně sešli na nádraží ve Studénce a vyjeli směr Štramberk. Z vlaku jsme ale vystoupili už v Kopřivnici, protože v době kamenné žádné vlaky nejezdily a vydali jsme se přes Kamenárku pěšky až k našemu cíli.
Dostali jsme se až do opravdu zajímavého pravěkého kmene, který má svého šamana s dlouhými vlasy, svého archeologa i ponocného co každý večer ohlásí „začíná noc“ a taky svého plešatého šéfa s pěknou ženou a všichni se tam jmenují Kámen. Ale co dělá tento kmen výjimečným? Jako jediný své doby má recept na výrobu šampónu.
Hned po příjezdu jsme se pustili do vaření (celý víkend lovily i vařily děti, vedoucí pouze dohlíželi) a i když první pravěká palačinka nedopadla nic moc, ostatní se povedly a všichni se dobře najedli. Následoval večer při svíčkách- žádné technologie, žádná elektřina, jen deskové hry… úplný pravěk… A když přišel pravý čas, všichni si vyzkoušeli jaké je to být v kmeni Špinavovlasců=bez šampónu a jak je složité, zjistit alespoň střípky informací o tom, jak šampón připravit, v noční, doslova špionážní hře.
Ráno jsme se vydali na lov, nejprve do obchodu pro čerstvý chleba a poté na stromy pro suroviny na pomazánku. Největším problémem byly sardinky, které byly tak hbité, že při lovu přeskočily plot na cizí pozemek, ale i to jsme zvládli. Po snídani nás čekal těžký úkol – sehnat jakoukoliv speciální ingredienci do šampónu, kterou nám budou lidé ve městě ochotni vyměnit za slepicomutí vejce, jež jsme již předem ukradli slepicomutům. Výsledkem byla matrjoška a přívěšek s kamínkem. Následovalo vaření oběda, chvilka klidu, protože všem málem prasklo břicho a finální část naši výpravy, tedy nasbírat zbytek ingrediencí a uvařit šampón. Vše se nakonec povedlo a s úsměvem, lahvičkou šampónu a štramberskýma ušima jsme se vydali na vlak, který nás odvezl zpátky do přítomnosti- do Studénky.
Přidejte odpověď