Ivančena 2018

V sobotu 21. dubna ráno před šestou je trochu chladno…
1)
Na nádraží je nás v 5:50 celkem 5. Ještě chvilinku čekáme – a nejednou je to 6, 8, 9. Kupujeme jízdenky (1x skupina 5, 1x skupina 4). Je 5-:58 – objevují se další … naštěstí je jich 5, takže ještě jedna skupina 5. Vlak přijíždí na čas, ale ještě se stihneme vyfotit.
A následuje: jedním vlakem do Svinova, pak Elefantem do Kunčic (Sloník je spokojen, jedeme elefantem) a z Kunčic až do Frýdlantu dalším vlakem. Všude je – kupodivu – dost místa pro celé naše stádečko. A tak jsme v 7:15 ve Frýdlantě na nádraží.
2) A teď: čekat na autobus do Malenovic (do 8 hodin) a nebo vyrazit po svých? Vítězí pěší a tak spolu s desítkami dalších poutníků zamíříme kolem tratě, přes Ostravici, do kopečka po modré…
Na cestě je nějaká „dobrodružná hra“, ale nějak jsme ji úplně nežrali – a tak nás spíše jako první zastavil kontejner s rozházenými odpadky kolem – v rámci možností jsme jej uklidili. Další, na co jsme se těšili, bylo hřiště u obecního úřadu – většina atrakcí byla sice obsazených, ale stejně jsme si odpočinuli a pohráli si.
Pak nás čekala obvyklá záludnost – stánek s cetkami. Někteří neodolali…
3) Ale už je před námi další stoupání (= „kdy už tam budeme“) a radost nám dělá studánka po levé straně, jak se vejde do lesa. Je tam stín, chládek, studené voda. Krátký odpočinek a další zastávka je v plánu na louce. Ale před tím se musí zdolat ten největší stoupák. Všichni statečně šlapou, Oříšek dokonce mimo cestu, jako kamzík, a na louce už odpočívají další skupiny. Některé aktivně (různé hry a bitvy), jiní svačinově (tam patříme i my). Jak je to ještě daleko? Už jen asi 2 km. A protože už není takový stoupák, jde to rychle – rozcestí z Ostravice, rozcestník nad Bezručem, zkratka pod studánkou (studánka nahoře je skoro suchá) a krátkou vrstevnicí na rozcestník pod Ivančenou. Tam nás čeká placka velikosti mexického dolaru (každému) a stánky s nášivkami a upomínkami. A také WC.
4) Je před jedenáctou. Rozcházíme se na mši, někteří pak do lesa. Je krásně, sluníčko svítí.
Před dvanáctou mše končí a přesouváme se k mohyle. Tam je ale plno. Jenom těžko si vybojujeme místa, abychom na ni viděli. Ale jde to. Pak je slavnostní ceremoniál zahájen skautskou hymnou. Jsou tu skauti z Čech, Slovenska i Polska. Po proslovech a udělování medailí následuje česká a slovenská národní hymna a potom ještě hymna Harcerů z Polska.
Pak je slavnostní část ukončena, fotíme se u mohyly a pomalu se sbíráme na cestu dolů.
5) Ke schodům to jde spořádaně. Ale pak na zkratce nacházíme malou světlušku, co pláče, že se ztratila. Situaci rychle řeší šikovní Kosatečka a přidává se Koltík. Vedou ji až nahoru k mohyle, tam najdou její skupinky (jsou až kdesi ze západních Čech) a radostnou světlušku vrací.
Ostatní mezitím pokračují na vlak. Cesta ubíhá sice rychleji (jde se dolů) ale přesto se táhne. „To je ještě daleko“, „Kdy už tam budem“ – ti starší chlácholí malé, slibují že brzy… a tak se stává, že přehlédnou místo odpočinku (u studánky dole) a vodu si dopouštějí až v hospodě u hasičů. Sotva je se Sloníkem doháníme. Dole u studánky dočerpáme vody, dohání nás tam Koltík s Kosatečkou, a nakonec se scházíme v místě odpočinku u hasičů. Něco tam chystají – jsou v krojích a je jich tam haj much.
6) Cesta přes Malenovice se táhne, Náhle nás předbíhá Suri (Spálov) a hledá nějaké ztracené vlče. Jak se později dozvíme – úspěšně). Není divu – v takovém množství se občas někdo zamíchá… jako třeba ten pejsek, jak jsme šli nahoru. Šel s námi skoro kilometr, než ho našli majitelé.
Ale už je tu zábradlí, pak most přes Ostravici, dva přechody silnice, pak přejezd, další přechod a pak už vidíme nádraží!!
Zbývá nám asi 10 minut – tak někteří navštíví hospodu a vyberou tam box s nanuky. No, co se dá dělat. A už přesun na nástupiště, pak nasednout do vlaku (místa dost), pak tam vběhnou asi 2 – 3 lidé, kteří by rádi do Ostravy, ale vybrali si špatný vlak (a rychle přebíhají na druhé nástupiště) a pak se rozjíždíme a za 3/4 hodiny  budíme některé na přestup ve Veřovicích. I tam se vejdeme (i když už ne tak pohodlně) a o 3/4 na 5 budíme spáče ve Studénce. A tam už čekají tatínci a maminky.
7) To se bude dneska spát!!

8) Závěrem  nezbývá, než poděkovat skvělé podpoře Kosatečky a Světýlka v zádech s Ponožkou, které měly pod kontrolou nejen Termity, nýbrž i celý tým (rozpočítadlo 1- 2- 3- 4- … 13- 14. pomáhalo konsolidovat jednotku, kvetoucí rostliny, některé zastávky dobrodružné hry pro ZVaS, pomoc do kopce, pomoc z kopce, podělení perníkem i buchtou na odpočívadle a nakonec úspěšné vrácení světlušky + další)

Pro zájemce něco foteček

Už se těšíme na Závody Vlčat a Světlušek na prvního máje.

Jezevec

*********************************

V sobotu 21. dubna si vyšlápneme k mohyle…
na Ivančeně. Kdo by se chtěl zúčastnit společné přepravy (mimo skupiny Vycházejícího slunce), nechť se dostaví do 5:50 na nádraží ve Studénce. Je to sice brzy, ale dává nám to šanci výlet si užít. Odjezd vlaku je v 6:04 směrem na Svinov.
A co s sebou? Jako vždycky – je to celodenní výlet, takže dobré boty, dobré oblečení podle počasí (kdo má, tak kroj nebo alespoň tričko s šátkem) a kdyby hrozil déšť. tak raději i pláštěnku. Dvě minulá léta nás poučila. Něco na jídlo a pití (nahoře je sice studánka – jenže jistota je jistota), No a nakonec raději KPZ. Cestovat budeme vlakem a pokud se povede, tak z Frýdlantu do Malenovic autobusem. Vezměte si tedy 50 Kč na účastnický poplatek.

Návrat plánujeme opět přes Veřovice, takže ve Studénce bychom měli být 16:48. Kdyby z nějakých důvodů došlo ke zpoždění (nepředpokládá se), přijeli bychom od Ostravy v 17:54.

Kontakt na Fí (pro případ potřeby) – 732 717 244.

Ivančena má i svůj web:

Jezevec

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


*