So 8. března se odehrála cesta do 14 století, za Janem Jindřichem, markrabětem moravským……
Vlakem až do Štramberka (cestou jsme „lovili“ zvěř) a tam – na nádraží první zpráva. Šifra byla hračkou – text psaný pozpátku. Horší bylo to místo najít – ale nakonec nás Páša podle mapy vedl. Cestou jsme prošli i arboretem a hledali kvetoucí byliny (jasně vedl Páša) až jsme se ocitli u jezírka v kamenárce.
Prvním úkolem rytířského klání bylo sestavit si z kamenů erb. I dvorní dáma se do toho pustila.
Následovalo posilnění a vyslechli jsme pověst o trpaslících z vrchu Kotouč, jak zasypávali základy hradu… Hned potom jsme se pustili do bitvy s nimi – každý z rytířů musel setnout dvěma skřítkům hlavy a ještě se prakem strefit do jejich kamene. Nic jednoduchého. Ale po bitvě vyšlo sluníčko a Blešce se na meči usadilo Slunéčko Sedmitečné.
Posbírali jsme věci a vyrazili na dlouhou pouť (celý rok) nejprve k lípě a potom přes všechna znamení zvěrokruhu (co nebyla ukradena – našli jsme jich jen 8) až na Mont Blank. Tady už nás vedl Stromek – a odbočil správně ke hradu. Cestou jsme ještě hráli hru Lapkové (schovka za pochodu) a našli kozu, co se dlouho neholila, až jsme dorazili k dlážděné cestě.
Následovala hra na Lapky – sledovali potají potulného rytíře a ten se mohl kdykoliv obrátit a nesměl nikoho uvidět. Lapkové sledovali rytíře až na hrad a tam se pustili do hledání.
Cestu k pokladu jim usnadnila zpráva psaná mřížkou. Kdo vyluštil 3 otázky a dokázal na ně odpovědět (kdo založil město – Jan Jindřich, markarbě moravský / Čím se stal markrabě Karel – králem českým a císařem římským, Karel IV / jak je vysoká hradní věž – 40m ) , dostal pomůcku ke hledání. A tak, když se začalo hledat (někde kolem krčmy, barva podobná, jako oblečení dvorní dámy), věděl jenom Stromek, v čem je poklad ukryt. Nebylo mu to ale nic platné, protože po dlouhém marném pátrání poklad stejně objevil Páša.
V pokladu bylo dost pro všechny a tak se dělilo podle barev – Páša modré, dvorní dáma růžové, Gandalf zelené a Stromek zlaté. A dukáty každému trochu. I na Kolta vyšlo.
S pokladem už byla hračka dostat se do hradní věže a úplně shora se kouknout dolů, až člověku začalo brnět v chodidlech a říkal si – jen ať to nespadne. A těch stračidel cestou…
Byl čas vyrazit na zpáteční cestu do novověku. Výpravu vedl Gandalf – a stavili jsme se ještě na náměstí pro uši, pak nahoru do kopce k lípě (cestou svedl Gandalf lítou bitvu s obrovskou kočkou) a potom lesní cestou ..
Mužstvo již umíralo hlady, nezbylo tedy, než udělat zastávku a ulovit dva jeleny, rozdělat oheň a posilnit se. Oheň zdatně rozdělal Páša, jeleny ulovili všichni a pruty už jsme měli nachystané – tak se opékalo a jedlo. Není nic lepšího, než vlastnoručně připravené krmě.
A po uklizení ohniště nás Gandalf vedl a vedl (a pomalu jsme ztráceli nádraží z dohledu) až jsme museli odbočit do lesa a potom mezi zahrádkami prokličkovat k civilizaci a tím i k nádraží. Přijít o 3 minuty později, mohli jsme vláčku zamávat…
Slovní fotbal po cestě nepokazil nikdo a tak mohla dvorní dáma plochým mečem na nástupišti ve Studénce pasovat všechny tři rytíže do šlechtického stavu.
No a pak už přijela maminka od Páši a Blešky, ostatní vzal do dostavníku Jezevec a uhánělo se domů. Bylo dobře, ale doma je přece jenom nejlépe.\
*******************************************************
So 8. března v 9:00 na nádraží ve Studénce.
Cesta do 14 století, za Janem Jindřichem, markrabětem moravským……
Ať rytíř, nebo dvorní dáma – bude na výpravě potřebovat dobré boty a šaty pro poutníka, tlumok s něčím k zakousnutí a zapití, také s KPZ (nejlépe doplněnou), zbraň pro boj s lapky a nepřáteli a alespoň 1 dukát (= 10 Kč – na dostavník). Další už bude v jejich rukou…
Pozvánku lze stáhnout k tisku zde:
Na opozdilce se nečeká….
Přidejte odpověď